zemřel v říjnu 2011
věk – 11 let
plemeno – drsnosrstý jezevčík
Jonášek je asi devítiletý drsnosrstý jezevčík s handicapem. Do útulku přišel asi před šesti lety a po několika měsíčním pobytu se Jonáškovi stal nepříjemný úraz. Jednoho zimního dne Jonášek při venčení asi pravděpodobně uklouzl a „vyhodil“ si plotýnku. Ošetřovatelky ho našli bezmocně sedět na zemi a nemohl se postavit na zadní nožky. Následovalo veterinární vyšetření a po ní okamžitá operace páteře. Tu Jonášek zvládl na výbornou, stále ho však čekal ještě pořádný kus cesty k tomu, aby mohl zase chodit. Následná rehabilitace trvala několik měsíců, kdy ošetřovatelky s Jonáškem pravidelně cvičili a jakmile začalo léto a bylo teplo, Jonášek chodil i plavat. Vše se nakonec podařilo a Jonáškovou odměnou bylo nakonec to, že už může zase konečně běhat a dovádět. Jediné, co Jonáškovi po jeho úraze zůstalo, jsou problémy s vyprazdňováním. S tím mu musí pomáhat člověk. Jonáškovi to ale nevadí a už si na to bez problémů zvykl. Jinak se Jonášek chová jako každý jiný pejsek a hlavně jako správný jezevčík. Strašně rád všude „noruje“ a hrabe si různé díry.
Pro všechny sponzory Jonáška máme velmi smutnou zprávu. Jonášek nám v říjnu 2011 umřel. Jeden den vypadal naprosto v pořádku, běhal venku s ostatními pejsky a byl plný života. Ale potom všechno nabralo rychlý spád a stalo se to v podstatě během pár hodin. Večer, když ošetřovatelky odcházely domů, byl Jonášek v pořádku a normálně se venčil. Ráno se však už nemohl postavit na zadní nožky. Ošetřovatelky ho hned vzaly na veterinu, kde mu veterinář odebral krev a vzal Jonáška na ultrazvuk. Při vyšetření se bohužel zjistilo, že Jonáškovi selhávají jak ledviny, tak i játra. Kdyby to byly jen ledviny a Jonášek byl mladší, možná by se to dalo zvládnout, ale takhle nám veterinář řekl, že s tím už bohužel nemůže nic udělat. Jediné co mohl, bylo Jonáškovi ulevit od bolesti a uspat ho. Věřte, že to bylo opravdu velmi těžké rozhodování, ale když jsme viděli Jonáška, jak ležel se smutným výrazem na vyšetřovacím stole, rozhodli jsme se pro euthanasii. Jedna z ošetřovatelek si vzala Jonáška do náruče, kde mu veterinář prvně píchl injekci s anestetikem. Jonášek do několika minut v náručí ošetřovatelky spokojeně usnul. A když spal, veterinář mu píchl druhou injekci a poslal Jonáška na cestu za Duhový most. I když Jonášk zůstal až do konce v útulku, určitě to nebral jako něco špatného. V útulku byl totiž už tolik let, že si tam zvykl natolik, že ho bral jako vlastní domov. Ošetřovatelky ho nechaly, ať si venku hrabe kde chce a jeho nory nikomu nikde nevadily. Pohlazení se pro něj také vždycky našlo a piškoty a různé mlsky, které měl Jonášek rád, byly taky vždy po ruce. Tímto bychom také chtěli moc poděkovat Jonáškovým sponzorům, kteří nám na něj přispívali jak finančně nebo mu posílali různé pamlsky a věci. Určitě nám tím pomohli, že jsme mohli Jonáškovi jeho život v útulku ještě více zpříjemnit. A pokud by Jonášek mohl svým adoptivním paničkám a páníčkům by také určitě moc poděkoval !
Sponzoři:
Marie Juříčková -
Spisarová
manželé Lukavcovi
Michaela Králová
Kateřina Lucká
Jana Mužíková